Rozhovor s veterinářkou: elektronické obojky

Publikováno: pro 1, 2015

Kategorie: Články

"Je-li pes chronický útěkář, po elektronickém obojku bych se porozhlédla."

říká v rozhovoru MVDr. Marta Koudelková, veterinářka pražské kliniky HomeVET a Novovysočanská, majitelka dvou pejsků

Elektronické výcvikové obojky se na našem trhu objevily teprve před nedávnem. Mezi chovateli, kynology, veterináři i myslivci mají své zastánce i odpůrce. Krásného, zdravého a hlavně správně vychovaného a vycvičeného psa chce mít jistě každý chovatel. Jak toho ale dosáhnout? Jakou metodu výchovy zvolit? Každý to dělá po svém. Často se používá systém odměn a trestů. Když pak pes neposlechne, následuje někdy nepřiměřený fyzický trest jako tahání za kůži, kopání nebo držení na vodítku a s košíkem. To jsou pro psa často velmi silné tresty, jejichž účinek se může odrazit na budoucí povaze psa. Bohužel však mnohdy nejsou tyto tresty k ničemu – přicházejí příliš pozdě pro prohřešku – např. pes uteče v lese za zajícem a my ho potrestáme, až když se vrátí. Jak má vědět, zda je ten trest za útěk nebo naopak za návrat? Stále více pejskařů, a nejen majitelů velkých nebo bojových plemen, začalo využívat pro své psy elektronické výcvikové obojky. Elektrické obojky mají v tomto ohledu jistou výhodu. Impulsy, které obojek vysílá, následují bezprostředně po psím prohřešku, proto se z trestu může pes rychleji poučit. Jsou nabíjeny baterií o síle 3V, síla impulsu se dá korigovat a někdy stačí pouze zvukové či vibrační upozornění.

MVDr. Marta Koudelková pracuje na veterinární klinice v Praze na Vysočanech a provozuje také soukromou veterinární praxi HomeVET, kdy navštěvuje své zvířecí pacienty přímo v jejich domovech. Sama je majitelkou dvou pejsků a právě u jednoho z nich se rozhodla využívat elektronický výcvikový obojek. Ten může podle jejích slov mnohdy výchovu problémového psa ulehčit, rozhodně však nemůže nahradit klasickou výchovu, péči a starostlivost.

V poslední době se u nás rozšířilo používání elektronických psích obojků. Zaznamenala jste tento trend? Jaký je váš názor na tyto obojky?

Výcvikové obojky se používají asi více než dříve, občas se s tím setkávám a mám i osobní zkušenost. Stále jsou však velmi populární i tradiční formy výcviku.

Vychovat dobře svého psa bývá mnohdy obtížné. Obzvlášť, pokud je to váš první pes, pokud má za sebou negativní zkušenosti nebo pokud se jedná o problematickou rasu. Jak by měl vlastně majitel psa při výchově postupovat?

Můj názor je takový, že v určitých ojedinělých případech mohou elektronické psí obojky pomoci, ale často se setkávám i s případy, kdy lidé obojek neumí správně použít. A to pak obojek může napáchat více škody než užitku. Vždy doporučuji konzultovat každý případ s veterinářem, který konkrétního pejska zná, samozřejmě s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Kdy se pozná, že klasická výchova není úspěšná? Kdy tedy přistoupit ke koupi elektronického obojku?

Rozhodně by se neměl podceňovat štěněcí věk a socializační období zvířete, kdy je nejdůležitější psa se vším seznámit, aby později nebyl lekavý a agresivní. Výborně fungují štěněcí socializační školičky, ty doporučuji každému majiteli štěněte. Kolem půlroku věku se psi berou na cvičák, kde pod vedením odborníků výchovu dolaďují. Pokud si vezmeme psa staršího, s neznámou minulostí, je to náš první pes nebo podobně, měli bychom se v první řadě zamyslet nad tím, zda si riziko problémového chování uvědomujeme a máme čas, zkušenosti popřípadě i finance na to psa převychovat. Doporučuji se obrátit na některé z psích koučů, kteří jsou při převýchově výbornými pomocníky. Každý případ je velmi individuální, stejně tak jako řešení problémů.
O koupi elektronického obojku bych se poradila s kynologem nebo veterinářem, který Vašeho psa zná. Nehodí se totiž pro každého. Kupovala bych obojek až v případě, že selže tradiční forma výcviku. Doporučila bych ho hlavně pro psy útěkáře a lovce.

Každá výchova spočívá vlastně v kombinaci systému trestů a odměn. Fyzické tresty psů však často bývají nepřiměřené (tahání za kůži, kopání) a hlavně následují často velmi dlouho pro prohřešku, pes se z nich tedy neumí stejně poučit (např. uteče-li v lese za zajícem a páníček ho po návratu ztrestá – trestá ho za to, že utekl, nebo za to, že se vrátil? Mohou být podle vás elektronické obojky v tomto ohledu mnohem rychlejší a účinnější?

Nemyslím si, že výchova psa by měla být vedena pouze pomocí trestu a odměn. Psi daleko více reagují na pozitivní motivaci, na pamlsek, když má zvíře hlad, na pozitivní a energický tón hlasu. Pokud pes uteče, po návratu ho trestat je velkou chybou. Je nutno doma znovu trénovat přivolání a prodlužovat vzdálenosti, volat psa, když víme, že zrovna nelaškuje s hárající fenou, ale dává pozor a tak upevnit svou pozici. V případě, že je pes chronický útěkář, nebo nadměrně štěká a ruší tak sousedy, po elektronickém obojku bych se porozhlédla.

Elektronický obojek funguje na principu elektrických výbojů. Lidé se někdy domnívají, že mohou být pro jejich pejsky škodlivé. Jak je to ve skutečnosti?

Elektronické výboje nejsou pro psa nebezpečné, ale musí se nastavit přiměřená intenzita výboje dle velikosti psa. Výboji předchází zvukový signál a pes brzy pochopí, co signál znamená a výboj již ani používat nemusíme.

Měli bychom se při výběru elektronického obojku řídit velikostí a hmotností psa? Jsou podle vás rasy, které jsou pro použití el. Obojku naprosto nevhodné a naopak jsou rasy, pro které byste elektrické výcvikové obojky doporučila?

Ano, většina obojků je koncipovaná pro psy o velikosti 5-50 kg. Majitelé malých psů nebo psů velkých rozměrů mohou mít se zvolením vhodné intenzity problém. Také bojová plemena mají vyšší práh bolestivosti.

Setkala jste se u vás v ordinaci s pejskaři, kteří elektronické obojky využívají? Jaké měli zkušenosti?

V ordinaci majitele psa s elektronickým obojkem moc často nepotkávám. Myslím si, že je to spíše způsobeno tím, že se lidé bojí, že by je třeba veterinář za používání obojků odsoudil. Ale při venčení svých psů v parcích psy s těmito obojky potkáváme často. Dokonce jsem jednu dobu elektronický obojek používala na svého psa plemene shiba inu. Neustále utíkal, a kdo zná shiby, ví, že je to velmi obtížně vychovatelné a tvrdohlavé plemeno. V tomto směru nám obojek pomohl.